Žaludovci, vítejte v rodině!

sobota 21. listopad 2015 07:59

O pozoruhodném vědeckém pátrání univerzity v Berkley

Červi žaludovci se svými poněkud strašidlně vyvinutými orgány a svou hlavou připomínající banán nebo část mužského pohlavního orgánu nevypadají moc vábně, ale jsou to naši vzdálení příbuzní. Vědci zkoumali mapu DNA žaludovců a dozvěděli se mnoho o vývoji člověka. Ukázalo se, že sdílíme DNA se spoustou nečekaných organizmů - i banánů. Člověk by to na první pohled neřekl, ale lidské bytosti mají překvapivě mnoho společného i s žaludovci - těmito polostrunatci s měkkým tělem.

 

Před více než 500 miliony lety lidé a tito bezobratlí měli společného předka, jak se dozvídáme z aktuálních vedeckých studií. A do dnešního dne sdílíme asi 14.000 genů.

 

Ve skutečnosti, pokud jde o genetickou výbavu, jsme si ze 70% podobní.

 

Se šimpanzy jsme geneticky příbuzní ze 78%, s naší milou číčou ze 90%, s přítelem psem z 84%, s hovězím dobytkem z 80%, s myší ze 75%, s rybkou zebřičkou ze 73%, s ptakopyskem ze 69%, se slepicí - kohoutem i muškou octomilkou ze 60%; jakkoliv to vypadá bizarně - s banánem z 50%, se včelou ze 44%, dokonce i s různými jednobuněčnými mikroorganizmy sdílíme 26% genů, a třeba s hořčicí nebo řepkou ještě kolem 15%.

 

Blízkou příbuznost tedy můžeme hodnotit jednak podle procenta shodných genů, jednak podle blízké příbuznosti s organizmy z naší konkrétní vlastní vývojové linie. Shodu můžem vidět i v činnosti a stavbě některých orgánů a na úrovni života tkání a jednotlivých buněk.

 

V každém případě můžeme považovat za své velmi blízké příbuzné všechny savce a za naše bratry v genech ještě například i všechny ryby a ptáky. Skutečně cizí nám ale není ani hmyz nebo jednobuněčné organizmy - základní princip kódování genetické informace je u všech stejný a vždy nalezneme i určité procento (tedy alespoň pár tisíc) shodných genů. Takže kdyby vás někdy napadlo popovídat si třeba s pavoukem, můžete zjistit, že si rozumíte víc, než jste čekali. ;-)

 

Pro svou studii, publikovanou v časopise Nature, vědci zkoumali dva moderní žaludovce - druhy Ptychodera flava a Saccoglossus kowalevskii.

"Je to ošklivé zvíře," uvedl hlavní autor studie John Gerhart, profesor University of California v Berkeley, v tiskové zprávě. "Žaludovci vypadají velmi odlišně od jiných strunatců, takže je zvláště překvapující, že oni i další strunatci, mezi něž patří i lidé, jsou si tak blízcí na genomové, vývojové i buněčné biologické úrovni."

Mezi hlavní odlišnosti lidí můžeme počítat vývoj hltanu, hrtanu, různých žláz, jazyk a čelisti, zatímco červi si podrželi například své žábry.

 

Velmi volně i doslovně podle zahraničního tisku (viz linky) a videa.

Darius Nosreti

Související články


Poslední články autora

Darius Nosreti

Darius Nosreti

Píši o všem kromě hitparád populární hudby, nových aut a fotbalu. (Více témat viz u mne na Facebooku.)

Hledač pravdy, obdivovatel přírody, zajatec krásy a vzpružovatel pokleslé demokracie

REPUTACE AUTORA:
0,00

Tipy autora