Halloween a co všechno se do něj vejde

pondělí 2. listopad 2015 10:30

Kompilace, analýza, rekonstrukce

1)  Konec léta a keltský Nový rok
Halloween vznikl z křesťanských oslav svátku Všech svatých a pravděpodobně i z předkřesťanského keltského 
svátku Samhain, což znamená „Konec léta“ - obdoby našeho Nového roku.

2) Koleda

Halloween je anglosaský lidový svátek, který se slaví 31. října, tedy den před křesťanským svátkem Všech svatých, z jehož oslav se v Irsku vyvinul. Děti se oblékají do strašidelných kostýmů a chodí od domu k domu s tradičním pořekadlem Trick or treat (Koledu, nebo vám něco provedu - v Americe typické pomalovávání automobilů, dveří, zubní pasta na dveřích...) a „koledují“ o sladkosti. Svátek se slaví většinou v anglicky mluvících zemích, převážně v USA, Kanadě, Velké Británii, Irsku, Austrálii, Novém Zélandu aj.

Název vznikl zkrácením anglického „All Hallows' Evening“, tedy „Předvečer Všech svatých“.

Zvyky Halloweenu se rozvinuly v Irsku na základě zvyků oslavy svátku Všech svatých, který byl přenesen do Irska z Říma. Opírají se o původně židovskou tradici slavení svátků již od předchozího večera, neboť Židé počítali začátek dne již předchozím západem slunce. Vystěhovalci zvyk přenesli v 19. století do USA, kde se všeobecně rozšířil, a odtud ho s expanzí americké kultury přejímaly další země.“ (Wiki)

V Irsku chodili místy koledovat i faráři a řádoví bratři a koleda sloužila k doplnění zásob a zlepšení finanční situce farnosti či kláštera.

3) Krmáš (kermáš, posvícení)
Krmášový průvod byl údajně spjat se starým zvykem, kdy měla každá obec své pastvisko a koně – kravky 
a husy tam zůstávaly až do mrazů. Počátkem listopadu (resp. začátkem mrazů) slavila každá obec „honění stáda
do dědiny“, kdy šla mládež s hudbou na pastvisko a za výskání a zpevu hnala dobytek domů. Tam hospodyně
vystrojily pro chasu dobré pohoštění i s výslužkami. Večer hrála v hospodě krmášová muzika a tancovalo se
do rána. Na krmáš přijely do vesnice i kolotoče, všude bylo plno bud (stánků)s pitím i paskudami (cukrovinkami).
Mládež provolávala větu: „Kermáš je náš!“ (Lidové tradice, edice Ostravica)
4) Svátek Všech svatých (1. 11.) 5) Dušičky – Památka zesnulých (2. 11.)Svátek známý již od středověku. Bývá v současnosti chápán v podstatě také jako svátek všech zemřelých.“
(Lidové tradice, edice Ostravica)
U hřbitovů jsou prodávány kromě květin, věnců, svíček a lampiček také koláče a různé sladkosti, takže dušičky mohou
místy připomínat jarmark.
6) Dušičková hostina U hrobů se setkávají i velké rodiny, což bývá důvodem k dušičkovému obědu či aspoň k posezení u kávy, piva či vína. 7) Tichá večeřeSvátek dušiček zavedl údajně opat Odillo roku 998, aby potlačil pohanský rituál oslavující počátek nového keltského
roku, kdy se prolínal svět živých se záhrobím. Hlavně dříve naši předkové v den dušiček pořádali pro mrtvé tzv.
„Němé večeře“, kterých se účastnili i pozvaní zemřelí. Z úcty k nim se jedlo potichu, prostíralo se pro ně na čestném
místě u stolu, kde obvykle sedávali a podávalo se jejich oblíbené jídlo...“ (FB: Receptyonline.cz)

V době irského národního obrození se kolem roku 1830 rozšířil názor, že Halloween vznikl z předkřesťanských keltských tradic, např. svátku Samhain. Toto pojetí přijal i etnolog James Frazer, který Halloween v knize Zlatá ratolest popisuje jako pohanský svátek s tenkou křesťanskou slupkou.“ Wiki

8) Procesí a průvody

Ve Španělsku se dušičkové oslavy příliš neliší od těch našich. Lidé navštěvují hřbitovy, zdobí hroby květinami a zemřelým zde věnují tichou vzpomínku. V mnoha městech a vesnicích se na hřbitovy vydávají procesí a průvody se svícemi a modlitbami a jsou zde slaveny i mše. Typickou španělskou sladkostí dušikového období jsou tzv. huesos de santo (kosti svatého), trubičky z mandlového marcipánu plněné žloutkovým krémem, a buñuelos de viento, což jsou malé smažené koblížky také plněné žloutkovým krémem a obalené v cukru.“ (Učitelský portál RVP.cz)



9) Oltáře mrtvým

V Mexiku se v oslavách dne Všech svatých a Dušiček mísí vliv křesťanské kultury se stále živými pohanskými prvky z doby předkolumbovské. Rodiny v těchto dnech připravují oltáře, které zasvěcují zemřelým rodinným příslušníkům a umísťují je v domech i přímo na hroby. Zdobí je květinami, vonnými bylinami, barevnými papírovými vystřihovánkami, pokládají na ně obětiny ve formě ovoce, sladkostí či oblíbených pokrmů zemřelého. U takto upravených hrobů se setkávají široké rodiny a často u nich tráví celou noc. Ulice jsou vyzdobeny květinovými koberci a barevnými vystřihovánkami. Všudypřítomný je motiv lebky a oblečených kostlivců, tzv. catrinas. Typickou cukrovinkou pro tyto dny je v Mexiku malá cukrová nebo čokoládová lebka. Dušičky jsou zde svátek smutku nad ztrátou blízké osoby, ale i bujarého veselí, které má zahnat zlé duchy a zároveň je předzvěstí blaženého posmrtného života.“ (Učitelský portál RVP.cz)

10) Symboly, psychotronika, magie, rituály, oběti a charita U nás rozsvítíme světýlko a na hrob položíme živou květinu, která symbolizuje víru, že život je věčný a nekončí 
smrtí. Dříve, když neměli ještě všichni napilno, se na Dušičky pekly rohlíky ve tvaru zkřížených kostí, kterým
se říkalo kosti svatých.“ (Blog Palečkovi)
Lidé věřili, že díky modlitbě za své zemřelé, jim budou hříchy snadněji odpuštěny. Za stejným účelem vhazovali lidé
večer do ohně různé potraviny, kterými chtěli vykoupit duše mrtvých. Hospodyňky také pekly housky, na kterých
byl kříž. Dále se peklo čtyřhranné pečivo, které bývalo plněné povidly nebo mákem. Říkalo se mu dušičky a bohatí
lidé je dávali chudým nebo žebrákům, kteří stáli okolo kostela.“ (Nikča Jahůdková)
Tradičními znaky Halloweenu jsou vyřezané dýně se svíčkou uvnitř, zvané Jack-o-lantern, dále čarodějky, duchové,
černé kočky, košťata, oheň, příšery, kostlivci atd. Dominují barvy černá a oranžová. Je to nejmagičtější noc v roce,
ve které je předěl mezi světem živých a královstvím neživých nejmenší.V této magické noci se posazovala svítící
strašidla vyřezaná z tuřínu nebo tykve před krytý vchod do domu nebo přímo do okna. Měla vítat zemřelé předky
a zároveň sloužila jako ochrana proti zlomyslným duchům.“ (Krýslová Vendula)
Během japonského svátku Bon, kdy jsou uctívány duše předků, se hodně tančí. Tanečníci si v pohybu pomáhají
klapáním dřevěných klapaček, kterým se říká kači-kači. Součástí svátku Bon je rituál Toro Nagaši. Duše zemřelých
jsou symbolizovány malými dřevěnými vory se svíčkami, které pozůstalí posílají po vodě.“ (Blog Palečkovi)
V Thajsku posílají oběti mrtvým na malých dřevěných vorech se svíčkou po vodě. Zejména živé, neřezané květy mají podle Vangy schopnost zachytit i škodlivou energii smrti. Proto i pozůstalým, pokud
jim v nedávné době někdo zemřel, je lépe nosit květy živé a také pozůstalí by měli na návštěvy (do 3 měsíců po úmrtí
blízké osoby) nosit jen živé květy.

 

Mexický Día de los Muertos je vyloženě veselý svátek. Všude je spousta jídla, na hroby se rozvěšují věnce z květin, 
které mají svojí vůní lákat zemřelé k oslavám. Mlsají se dokonce sladkosti ve tvaru lebek. (Blog Palečkovi)
Ve Španělsku a Mexiku se místy chodí hodovat i na hroby a i nebožtíkům se nosí jejích oblíbené jídlo a pití. I u nás se za dávných dob prostíralo na dušičky u stolu i mrtvým.Kde kdo si teď před dům dává halloweenské strašidlo z dýně. Lucerny představují duše zemřelých, které trpí
v očistci a mají zahánět od domu zlé duchy. Těmto lucernám se říká jack-o´-lantern, stejné slovo se v angličtině
dříve používalo pro bludičky. Původně se ale nevydlabávaly zdýní, ale z méně elegantní zeleniny – řepy nebo tuřínu.“
(Blog Palečkovi)
Svítící zelenina rozmístěná na kraji pole má odradit zlé duchy od záměru polím škodit.

V Číně na Festival duchů pálí kousky papíru, kterým se říká peníze duchů nebo temné peníze. Za ně si mohou zesnulí koupit luxusní věci v posmrtném životě.

 

V Indii oslavují výročí smrti svých blízkých rituálem Tarpan. Připraví jídlo, které měl zemřelý rád, a nabídnou je vránám, protože věří, že zemřelý přijde ochutnat pokrm právě vpodobě ptáka. „

(Blog Palečkovi)



11) Maškary, maškarní průvod, maškarní ples, maškarní oheň, maškarní magický rituál

Keltové a ti, kdo vyznávají pohanství, slaví Samhain. Věří, že duše zesnulých se v ten den vracejí na zem 
a živí mohou navštívit podsvětí. Proto se na oslavách Samhainu lidé převlékají do starých hadrů a čmárají si po
obličeji, aby nebyli k poznání a ochránili se tak před zlými duchy.“ (Blog Palečkovi)
12) Ohně na kopcích

Tradice Haloweenu, který se v anglosaském světě slaví v předvečer svátku Všech svatých, vychází z dávných keltských oslav nového roku, kdy se měl prolínat svět živých a mrtvých. Lidé se tehdy oblékali do masek a chodili na vrcholy kopců, kde zapalovali ohně k zastrašení zlých duchů.“

(http://www.rozhlas.cz/radiozurnal/encyklopedie/_zprava/k-halloweenu-patri-dyne-vite-proc--1549058)

13) Seznamka
Vedlejším produktem pohřbů, dušíček a dušičkových ohňů na kopcích je seznamování se a randíčka zejména mladých 
lidí. Oslavy při ohních se obvykle táhly dlouho do noci a nezřídka končily sexuálním veselím. Ve Španělsku či Mexiku
se horkokrevní uctívači dušičkových svátků stihnou často pomilovat ještě mezi hroby, nezřídka po dobrém hřbitovním
obědě.
Pro seznamování se jsou dušičkové svátky důležité i v muslimských zemích, kde nemají tancovačky a na ulicích chodí
dívky zahalené.
Musíme si také uvědomit, že naše podzimní dušičkové svátky jsou v době, kdy je třeba zplodit dítě, aby se narodilo
v ideálním období roku, tedy když dozrává nejvíce plodin a je nejvíce tepla a sluníčka, takže rituály a zábavy, kde
se mládež může poznat a uvolnit, je třeba v tomto období obnovit a maximálně podporovat. ;-)
Darius Nosreti

Související články


Poslední články autora

Darius Nosreti

Darius Nosreti

Píši o všem kromě hitparád populární hudby, nových aut a fotbalu. (Více témat viz u mne na Facebooku.)

Hledač pravdy, obdivovatel přírody, zajatec krásy a vzpružovatel pokleslé demokracie

REPUTACE AUTORA:
0,00

Tipy autora