Jelito

sobota 10. říjen 2015 09:30

J.E. 2005

Jirka Huránavěc v deseti bodech

Největší jelito v Ostravě je jeden malý, akční, podsaditý chlapík, budeme mu říkat třeba Jirka Huránavěc, kterého je všude plno, musí být vařečkou v každé polívce a občas člověka dojme, ale častěji nasíří. Působí jako figurka z nějakého dělnického románu z předminulého století a je zářným příkladem toho, že když je dítě vychováváno příliš důsledně, případně ještě s pravidelnou aplikací kožené medicíny, nemusí z něj nutně vyrůst ideál. Poprvé jsem jej viděl před pěti lety v tramvaji vykládat cizím lidem, že "Už to brzy praskne", že "s tím režimem už to tak dál nejde" a že "se sejdeme v Praze na demonstraci". Jirkův tatínek, syn prvorepublikového sodovkáře, žil jen pro rodinu, dokázal držet pohromadě i vzdálenější příbuzné, organizoval rodinné výlety i společné oslavy rodinných výročí, ale zamlada byl trochu prudší a bral výchovu svých dvou synů příliš vážně. První z jeho synů se doslova ukouřil k smrti (a z jeho vlastního syna se stal - nejspíš následkem obdobné výchovy - kriminálník), druhý syn, Jirka (naštěstí bezdětný), ač nekuřák, pracant a skromný člověk, je známý tím, že:

1) Každé ženě na potkání od 15 do 55 let říká "Ahoj, kočko, ty jsi krásná!", a to i když mu za to dotyčné občas nadávají a některé už uvažují i o vraždě. Jednou prý na něj dvě zcela neznámé dívky dívky po jeho pochvalném pozdravu unisono a synchronně zvolaly: "Jdi do pr****, ty jelito!" což dává od té doby k dobru jako podařenou historku. Když jednou zapomněl u polívky říci mé ženě svůj rigidní kompliment, nelenil vrátit se po schodech, strčit hlavu do dvěří a vypálit: "Ale stejně jsi krásná, ty, kočko!" Jednou jsem viděl, jak kterési své známé volal z mé pevné linky a položil sluchátko dřív, než ji stačil polichotit. Viděl jsem, jak úlekem zbledl, když si uvědomil svůj osudový, nevratný omyl. Rychle sluchátko zase zvednul a do tůtání prázdné linky zoufale zablekotal: "Ko-ko-kočkóóó...!"

2) Přes neustálé otravování žen svými průpovídkami se mu v průměru jen jednou cca za 10 let podaří pozvat jednu na rande, ale následuje od dotyčné většinou dopis nebo SMS s textem: "Nezlob se, ale s takovým jelitem nemohu chodit." Tímto dopisem se potom dalších 10 let rovněž chlubí před svými známými.

3) Ačkoliv sám si nenechá poradit nikdy a v ničem, sám chce radit a pomáhat každému a řešit problémy vždy a všude, takže v každém zaměstnání vydrží nejvíce pár týdnů, přestože dře jako mezek a neukradl by ani miniporci baleného cukru v závodbí kantýně. Posledně poučoval samotného majitele firmy, že ani jako majitel by neměl v provozu kouřit. Obvykle ale k vyhazovu stačí jeho oblíbený slogan: "Dnešní dělník by měl pracovat v hygienickém prostředí na moderních strojích a za spravedlivou mzdu." Díky svým spasitelským misím také dostává průměrně 2x do roka od někoho přes ústa, takže občas je možné jej potkat s celým obličejem pěkně zmalovaným. Jednou se snažil cestou ze zahrádky převychovat mladé opilé násilníky, kteří v půlnoční tramvaji terorizovali důchodce, ale nestačil pak použít ani jeden z džudistických chvatů, které se jej na speciálních kurzech pro oběti trestných činů snažila naučit jedna policejní "krásná kočka"; jindy chytil na úřadě práce za ohon romskou matku, která byla sprostá na úřednici - a měl smůlu, že za rohem byl zbytek její početné rodiny. Když si šel celý dobitý stěžovat k veliteli místní ochranky, ten mu jen řekl, aniž se na něj od svých monitorů jen otočil: "Vy jste tu jen trpěná osoba, pane Huránavěc." Naposledy si hyperaktivní Jirka při nějaké příležitosti vykoledoval 4 titanové šrouby do páteře, jejichž rentgen také (vedle "klíčových informací", "dopisu od milé" a policejní fotky svého zmalovaného ksichtu) každému známému ukazuje. Dnes si říkám, že jsem měl dát doktorovi pár lahví dobrého vína - mohl Jirkovi vedle šroubů natransplantovat i nový mozek.

4) Myslí si, že za jeho trable může starostka, která jej prý skrze jeho mobil odposlouchává a organizuje na něj spiklenecké útoky včetně fotografování jeho nahého zadku a jeho zveřejnění na Internetu, když se jednou nechal opít jedním podnikatelem (na něhož před tím psával dvakrát do roka nějaké udání), a začal předvádět na stole striptýz ve stylu tance hula-hop. Do každého úředního jednání (kterých mu exponenciálně přibývá, spolu s dluhy) se snaží nějak zamontovat 10 svých sci-fi-obvinění vůči starostce a při sdělování "důvěrných informací" si vyndává ze svého mobilu baterii, aby starostce a jejím špionům udělál čáru přes rozpočet.

5) Pokuty zásadně neplatí, buď protože je stále bez peněz, nebo protože si myslí, že je vždy v právu nebo že to "nějak dopadne", takže jeho pokuty zpravidla postupně vzrostou z řádu stokorun do řádu tisíců a desetitisíců.  Naposled to byla pokuta v tramvaji, před tím zase pokuta za to, že bez dovolení pokácel strom na ulici, který se mu nelíbil

6) Chodí vždy a všude (včetně výstav a divadel) v teniskách, kraťasech, bílém tričku a s dvěma igelitkama plnými "klíčových informací", a to až do teploty mínus 5 stupňů, takže kolemjdoucí v chladných dnech uvádí nezřídka v úžas.

7) Neumí udržet jazyk za zuby, takže každému povykládá, co o něm kde řekl nějaký jeho kamarád, takže v mezilidských vztazích působí jako řetězová jaderná zbraň a jeho chatku (na kterou si neustále brousí zuby nějaký exekutor) mu rozzuření známí pomalovali neslušnými nadávkami.

8) Jezdí zásadně na všechny demonstrace v okolí, zejména ty proti režimu a nezaměstnanosti, od Havířova až po Prahu, a kamarádí se osobně se všemi odborářskými bossy, kteří však této známosti nezřídka litují.

9) Jako rozhořčený bojovník za spravedlivější svět píše neustále na všechny strany nějaká udání, takže se dá čekat, že jednoho dne skončí v asfaltu neustále předělávaných ostravských dálnic.

10) Na konci svých rušných dní Jirka Huránavěc relaxuje na své chatce, která vypadá jako odstavený železniční vagón nebo rybářská bouda z nějakého Hrabalova románu. Na zahrádce má jenom trávu, protože ke stromům a kytkám nemá žádný vztah a neměl by prý na ně ani dostatek času. Takže relaxace většinou spočívá v sekání trávy. Když neseká trávu, vytáhne si skládací stoleček, k němu postaví skládací židličky a slunečník a pije ovocný čaj, který si sám uvaří. Když je mu horko, neutrácí za koupaliště (přece nebude živit nějaké podnikatelské vykořisťovatele a podvodníky), ale jde si buď zaplavat s cikánčaty na Ostravici pod most, nebo si lehne na záda do potoka, který protéká kolem jeho chatky. Jedna babka, která šla jednou v létě z hub, když ho tam uviděla, se lekla až zařvala a všechny houby rozsypala, protože si myslela, že v potoku leží nějaký obrovský škaredý mlok a její dny jsou sečteny.

Jednou jsem Jirku vzal na koupaliště na bazén, kde si nasadil úžasné prvorepublikové oranžové plavky, oranžovou plaveckou čepici a u bazénu rozprostřel velký fialový ručník s nápisem The Pacific Agent. Bazén ale přeplaval jen jedinkrát, načež šel opalovat slečny pokladní, kterým navíc navykládal, že jsem význačný a bohatý politik, kterého si mají předcházet, takže se na mě při odchodu dívaly jako na ufona.

Myslel to prý dobře. Jako vždycky. Jenom už zase nevím, zda ho mám zastřelit nebo navrhnout na Cenu Michala Velíška. Psychiatr při jakémsi vyjádření pro potřeby soudu rozhodl, že je Jirka Hurkánavěc úplně normální - a vlastně úplně standardní Ostravák.

Darius Nosreti

Poslední články autora

Darius Nosreti

Darius Nosreti

Píši o všem kromě hitparád populární hudby, nových aut a fotbalu. (Více témat viz u mne na Facebooku.)

Hledač pravdy, obdivovatel přírody, zajatec krásy a vzpružovatel pokleslé demokracie

REPUTACE AUTORA:
0,00

Tipy autora