Jak je to s tím alkoholem

úterý 5. srpen 2014 04:32

Co víme, co nevíme a co možná jen tušíme

Alkohol umí potlačit stres, přibrzdit nastupující chřipku, zředit krev, bránit vzniku trombózy, snižovat hladinu LDL- a zvyšovat hladinu HDL-cholesterolu, potlačit záněty i otravu zkaženým jídlem, dezinfikovat pleť i žaludek, uvolnit a rozehřát tělo i mysl, přenést léčivé látky a energoinformaci rostlin do lidského organizmu a mnoho jiného.

 

Sestra Mojžíšová doporučovala jedno pivo před nápravou páteře - na uvolnění.

 

Mnoho lidí si ordinuje jedno pivo na lepší usnutí nebo proti křečím a bolestem v trávicím traktu.

 

Jasnovidka Vanga doporučovala frťana jalovcové při otravě "prošlými" rybami.

 

Abytyše Hildegarda vyráběla léčivá vína, např. proslulé jarní pelyňkové víno, které:

* Používáme při onemocnění vnitřních orgánů,
* při zažívacích obtížích,
* jako podpůrnou léčbu při dně a revmatizmu,
* při srdeční a oběhové slabosti,
* při poruchách ledvin,
* jako podpůrnou léčbu při depresích
* a jako ochranu před plicními chorobami (například v oblastech ohrožených výskytem tbc).

"A když se na jaře čerstvě zazelená pelyněk, vylisuj ho a šťávu
protlač kouskem plátna. Pak na malém plameni svař víno s medem
a do toho vína vlij vymačkanou šťávu, a to tolik, aby její chuť
převládla nad chutí vína a medu.
Tento nápoj užívej od května do října, každý třetí den na lačno,
a on v tobě potlačí trudnomyslnost a melancholii, rozjasní ti
zrak, posílí srdce a nedopustí, aby se oslabily plíce. Zahřeje
též žaludek, vyčistí vnitřnosti a upraví zažívání."

 

Podle německých výzkumů má zejména bílé víno kladný vliv na krevní obraz.

 

Červené víno je zase přeborníkem na doplnění antioxidantů, zejména resveratrolu.

 

Víno smísené s bezinkovou šťávou a vitamínem C je bezmála elixírem zdraví.

 

Výrazné léčivé účinky má i čisté víno bezinkové nebo aroniové.

 

Tokajské víno nepůsobí léčivě na chudokrevnost, jak se tradovalo, díky
tomu, že obsahuje látky produkované plísněmi, je tomu spíše naopak. Má však
dobrý vliv na cévy a hustotu krve.

 

Francouzi prý dokonce hlavně kvůli kvalitnímu vínu žijí déle.

 

"Pivo obsahuje sacharidy, bílkoviny, vitamíny, biogenní prvky, ionty, všechny vitamíny skupiny B, stopové prvky a minerály, především hořčík, draslík, fosfor, křemík, zinek, balastní látky podporující trávení. Pozitivum tohoto nápoje spočívá především v příznivém vlivu na hladinu vysokodensitního, tzv. HDL cholesterolu v krvi, který působí proti kornatění tepen.

Pivo také podporuje krevní oběh a napomáhá snižování vysokého krevního tlaku. Negativem piva všeobecně je obsah velkého množství energie (sacharidů cca 400–500 kcal v 1 l nápoje). Často se pije ve větším množství, což pro organismus znamená velké množství tekutin, které zatěžuje kardiovaskulární aparát." (Z Internetu)

 

Zkusme si pro změnu vzpomenout, co víme na alkohol špatného a najít tak vlastní příspěvek k alkoholové záhadě.

 

Tak například víno obsahuje vedle alkoholu a zdraví prospěšných látek i nežádoucí produkty kvašení - např. metylalkohol. Tyto jsou většinou při výrobě pálenky odstraněny, ale ve víně vše zůstává.

 

Někteří havíři by bez alkoholu mohli žít lépe a déle, jiní by, zdá se, nepřežili ani rok své těžké práce.

 

Zejména lidé se sklonem k závislostem (který je nejčastěji podmíněn geneticky, jak nejprve prokázal britský /?/ výzkum šimpanzů) by se měli alkoholu vyhýbat jako čert kříži.  

"Alkoholismus je podle nejnovějších vědeckých výzkumů do značné míry geneticky podmíněná záležitost. Jak říká německý vědec Karl Mann, specialista na otázky závislosti, řada studií dospěla k závěru, že závislost na alkoholu je geneticky podmíněná zhruba z padesáti až šedesáti procent (!)." (http://zena-in.cz/clanek/jeste-jednu-dvojku-vina)

 

Na celkovou dobu spánku alkohol kladný vliv nemá nebo ji dokonce může zkrátit a spánek a  bioritmy (při větším množství konzumovaného alkoholu) narušovat.

 

Flaška a postel prý také nejsou kamarádky. Alkohol sice může potlačovat počáteční stres a zábrany při pohlavním styku, při nadměrné konzumaci ovšem může zahájit naše potence ústup.

 

Kdosi si také všiml, že alkohol nepřeje kráse mužů ani žen. Z různých důvodů - a možná nejen z těch, které si již umíme vysvětlit - prý alkoholičky, alkoholici, ale i lidé, kteří jen častěji pijí, přicházejí rychleji o svou krásu. Je to nejspíš jen hypotéza a hypotézou je i tvrzení, že na vině jsou především souvislosti, které oficiální věda nezná nebo neuznává. (Viz níže.)

 

Alkohol také zvyšuje pravděpodobnost rakoviny střev (zejména tlustého střeva), jícnu, jater, slinivky, mozku i prsu. Může tedy nejspíš narušit zejména lokální imunitu či zvýšit difuzi nežádoucích látek do tkání. Tvrdý alkohol může zjevně přispět k dráždění některých tkání (hltan, jícen, žaludek, slinivka).

 

Alkohol zvyšuje šanci na zánět slinivky břišní, na vznik jaterní cirhózy, na prohloubení kardiovaskulárních onemocnění, prohloubení srdečního selhání, vznik jícnových varixů, akceleraci vysokého krevního tlaku. 

 

Zhoršení a vznik psychických poruch, rozpad osobnosti, poruchy CNS.

 

Jasnovidka Džuna tvrdila, že když se napije alkoholu, její jasnovidné schopnosti jsou na den až dva vyřazeny či zmenšeny. A tak se mu vyhýbala, takřka z donucení.

 

U alkoholiků dochází podle tradiční indické nauky k odumírání siddhi - podstatných tvůrčích duševních a duchovních schopností. Jde údajně o většinou nevratný proces. To je z hlediska moderní školské vědy zajímavé, protože je prokázáno, že mozek, ale například i játra (jejichž zdraví má určitou sovislost i se zdravým myšlením), jsou do určité míry schopny regenerace. Přesto je zjevné, že u některých vyléčených alkoholiků pozorujeme dlouhodobě nebo trvale  určité omezení intelektu, zatím přesně nedefinované zhrubnutí, omezení tvůrčích schopností, určitou ztrátu sociální citlivosti a vyšších emocí.

 

Lidé, kteří jsou díky tzv. asijskému genu přecitlivělí na alkohol, jej podle všeho nejen pomaleji odbourávají a jinak biochemicky reagují (např. zvýšenou produkcí acetaldehydu),  možná také lépe vnímají jeho nejednoznačné působení na jejich organizmus. Tito lidé jsou současně více chráněni před nežádoucím vlivem alkoholu na kardiovaskulární systém.

 

Lékaři zase tvrdí, že alkohol požitý den až dva před operací může zvýšit riziko zdravotní komplikace operovaného.

 

Zdá se z posledních poznámek, že je ve hře nějaký faktor, o kterém ještě věda neví a že možná nejde o něco, co by souviselo s tělesnou biochemií.

 

Na vysvětlení této záhady už dlouho používám biorezonanční hypotézu. Tedy hypotézu vycházející z teorie morfické rezonace kontroverzního vědce Ruperta Sheldraka. Nic lepšího pro dané účely prostě na vědeckém trhu není. 

 

Zjednodušeně bych biorezonanční model působení alkoholu na člověka vyjádřil takto: Představte si, že někde v hyperprostoru se nachází pro každou tkáň a celého člověka jakýsi vzorový model. Náš organizmus s těmito etalony zdraví rezonuje a tyto opěrné energoinformační struktury tak mají  stabilizační a regenerační účinek na tělesné funkce, procesy a struktury.

 

 Alkohol tuto opěrnou komunikaci (dle této hypotézy) narušuje, což je někdy dobře - například, když se tělem šíří nebezpečný virus a JEHO informace, když tělo volí příliš silnou imunitní reakci, když je organizmus zahlcen "odpadní" energoinformací a stresem a potřebuje se očistit.

 

A co je například krása jiného, než schopnost odpovídat určitým vzorovým etalonům? 

 

Zdá se, že tzv. energoinformace má rezonanční a potenciálovou složku. Ta první připomíná rádiové vysílání (podstatu morfické rezonance), ta druhá tečení plasmatu či náboje. Tady bychom možná mohli hledat zdroj pocitu hřejivé vzájemnosti po pár pohárcích v hospodě. Určitá složka tzv. těla duše se uvolňuje a dotuje všechny přítomné, možná dochází k částečnému překrytí těchto tzv. těl duše některých přítomných. Oslabené, "vyzářené a vytečené" tělo duše pak (později) nemůže účinně bránit fyzické tělo např. před chladem či mrazem a opilý člověk může venku snáze nachladnout či zmrznout.

 

 Kdo ví?!

 

V poslední době se objevily dve hodnověrné studie, týkající se škodlivosti alkoholu. Želbohu se rozcházejí v tom podstatném: Zda umírněná konzumace alkoholu tělu spíš prospívá nebo ne.

Texaský výzkumný tým (2010) tvrdí, že abstinence je nezdravá; britsko-americký tým (2013) tvrdí opak.

http://ona.idnes.cz/pijaci-ziji-dele-abstinence-je-nezdrava-zjistili-vedci-pp7-/zdravi.aspx?c=A100902_171953_zdravi_lf

http://www.ceskatelevize.cz/ct24/relax/281576-sklenicka-vina-denne-prospiva-ani-nahodou-rika-nova-studie/

 

Nadále je tedy zejména každodenní dlouhodobá léčebná a preventivní aplikace vína a dalších alkoholických nápojů sporná, riziková a měla by být velmi individuální.  Zdá se, že pozor by si měli dát např. lidé s dispozicí ke kardiovaskulárním a jaterním potížím či k závislosti, jako i osoby, kterým hrozí demence či rakovina prsu, hltanu, jícnu, slinivky a střev, osoby těhotné a před operací či těsně po ní.  

Darius Nosreti

Související články


Josef RobinPrecetl jsem07:327.8.2014 7:32:39
NULIVaše shrnutí07:147.8.2014 7:14:16

Počet příspěvků: 2, poslední 7.8.2014 7:32:39 Zobrazuji posledních 2 příspěvků.

Darius Nosreti

Darius Nosreti

Píši o všem kromě hitparád populární hudby, nových aut a fotbalu. (Více témat viz u mne na Facebooku.)

Hledač pravdy, obdivovatel přírody, zajatec krásy a vzpružovatel pokleslé demokracie

REPUTACE AUTORA:
0,00

Seznam rubrik

Tipy autora

tento blog
všechny blogy