Proč se lidé rozcházejí a rozvádějí

pátek 17. leden 2014 09:37

Nejčastější chyby v partnerském a manželském životě  

 

  1. Lidé podceňují zaměstnaneckou a kariérní zátěž. Když je někdo - i s cestou - devět a půl hodiny v práci, tak to znamená jasné ohrožení stability rodiny, vztahu i kvality výchovy dětí. A to nemluvím o případech, kdy si lidé berou ještě navíc práci domů, nebo dělají přesčasy, jezdí na cestovky apod. Znám pár lidí, kteří dokážou dělat na 120% v práci i doma. Tito lidé ale směřují nevyhnutně k psychiatrické diagnóze a konečnému zhroucení se.

  2. Lidé podceňují sexuální pudy - když si vezmete na výpomoc s dětmi mladou sexi-slečinku, když manžel v práci získá mladou sekretářku, když manželce bude denně pomáhat manželův kamarád, byť sebemorálnější, je velká šance, že dojde k novému vztahu. Je to dokonce zcela přirozené.

  3. Lidé podceňují význam emocionální a haptické komunikace. Dítě i manželka či manžel potřebují denně pohladit, povzbudit slovem, úsměvem, poplácáním po zádech (partnera či partnerku neškodí poplácat ani po zadečku ;-) ), políbit, pomazlit, obejmout, rozveselit. Není lepšího návodu na udržení manželství, než aspoň jednou týdně namasírovat manželce záda bříško nebo nohy. Navíc je to zdravé. Navíc to rozvíjí partnerovu empatii a zodpovědnost. A navíc to může posloužit jako příjemná předehra tam, kde si o to neumíte říct. Masáž svých zad by měla mít každá žena v manželské smlouvě.

  4. Lidé jsou příliš vztahovační - chápou každé zabručení partnera jako útok - a ono jde většinou o nepovedený signál, že chce více lásky a péče, že je unven a potřebuje více uznání a ohledů... Nereagujme na útoky protiútokem.

  5. Lidé chápou mimomanželský vztah partnera (když už k němu dojde) pouze jako ohrožení a často si pak sami (zbytečně) vynucují rozchod. Partnerovu milenku je třeba uznávat, ba co víc - i milovat - jako další přírůstek do rodiny! Manžel nás pro ni nebude mít méně rád, spíš naopak! S milencem manželky je to už horší, ale i tu často existuje více možných řešení než jen rozchod. Vynuceným rozchodem ublížítě většinou všem, ale především sobě a dětem. Vykašlete se na hrdost, rodina má větší cenu než nějaká křečovitá póza vycházející většinou jen z vlastních komplexů a ponižování v dětství.

  6. Lidé přeceňují své psychické zdraví a podceňují úlohu psychiatrie a psychologie. V Americe si řada lidí udělala z návštěvy psychiatra kulturně-společenský program a životní styl. U nás je psychiatrická prevence i léčba stále zbytečně stigmatizující. Nechat se jednou ročně proklepnout psychiatrem a probrat své rodinné problémy u psychologa v manželské poradně, to je naprostá nevyhnutnost. A chodit k psychiatrovi jednou za čtrnáct dní, to je už docela rozumná investice do budoucnosti sebe i našeho vztahu. A ještě malé upozornění: Psychiatra musíte většinou k tomu, aby vám něco našel (a mohl to pak léčit), obrazně řečeno, dokopat. Psychiatři s titulem mají zvláštní schopnost nalézat diagnózy tam, kde nejsou a ty skutečné nevidět nebo bagatelizovat.

  7. Zejména ženy mají schopnost narušovat vztah svou neschopností či neochotou se po hádce uklidnit, partnera jsou schopny dusit nebo jej popichovat či na něj zvyšovat hlas ještě i několik dní po hádce. Jednou z nejcennějších vlastností partnera i partnerky je schopnost v hádce nebo bezprostředně po ní ustoupit, zklidnit se, odpustit a požádat o prominutí.

  8. Lidé podceňují úlohu peněz. Pokud žijete ve městě a nemáte kolem sebe krásnou přírodu a pár hektarů polí a zahrad pro svou obživu, počítejte s tím, že nedostatek peněz může váš harmonický vztah narušovat a ničit. Želbohu je dnešní svět především o penězích a ty alternativní světy, kde by peníze něměly takovou váhu, si nějak špatně umíme budovat a obhajovat. Velké procento domácích hádek a rozchodů je kvůli penězům, nebo je jejich nedostatek alespoň v jejich pozadí. Naopak budováním hodnotné komunity a komunitního života můžeme potlačit význam peněz ve prospěch jiných hodnot.

  9. Lidé podceňují úlohu širší rodiny, rodu, komunity, obce. Pro člověka je vlastně úplně nepřirozené žít v izolovaném monogamním vztahu, často i bez rodičů a prarodičů, jak jej pozorujeme všude kolem. V přirozené pravěké komunitě docházelo k rozchodům také často, ale ty neměly na výchovu dětí a psychické klima v komunitě takový negativní vliv jako dnes. A člověk tam skoro nikdy nezůstal se svými problémy a chybami sám. Vždy měl kdo pomoci či poradit. Nebo i napomenout, když bylo třeba. Dokonce i rozchod tam pro každého většinou znamenal mnohem menší zátěž než dnes. Osamělým matkám dnes může přirozenou komunitu nahradit například svépomocné sdružení žen nebo práce v dobrém a družném pracovním kolektivu, ve kterém si všichni navzájem pomáhají i v rodinných záležitostech.

  10. Lidé podceňují úlohu přírody a produkčního zázemí. Plnohodnotná příroda a pole a zahrady pro obživu rodiny v místě bydliště jsou pro rodinu většinou silně stabilizujícím faktorem, a to i tehdy, když jsou produkty, které si člověk vypěstuje, ekonomicky náročnější, než kdyby je koupil v obchodě.

  11. Lidé podceňují úlohu tradic a rodinné kultury. Vezměte si někoho, kdo je ochoten s vámi udržovat a rozvíjet cenné tradice a budovat rodinnou kulturu – zkrášlovat a zpříjemňovat si život kulturními akcemi, kulturními rituály, budováním kulturního prostředí, kulturního vztahu k lidem, společnosti a přírodě, upevňováním kulturních zvyků. Jsou to kolikrát i nenápadné maličkosti, které mohou zlepšit náš společný, rodinný, komunitní život a na kterých záleží. Naučme se také i z těch maličkostí radovat. A nezapomeňme partnera i za ty zdánlivé maličkosti, kterými přispívá, ocenit. To může být tou nejlepší inspirací do budoucnosti.

  12. Lidé podceňují význam tradiční dělby úloh, tedy dělení na hlavu a tělo rodiny, na roli dominantní a submisivní. Zejména moderní ženy žijí mnohdy v omylu, že submisivní role znamená totéž co prohru. Není to pravda, navíc „královská“ role muže je často jen symbolická a žena je víc než tělem, tím krkem, který hlavou kroutí. V banalitách se muži podřizuje, ale v důležitých věcech umí prosadit svůj názor – mnohdy tak, že si muž myslí, že vlastně rozhodnul on. Jde o to, nebýt zbytečně zakomplexovaný a vztahovačný a umět v podružných věcech ustoupit. Mnohdy jde spíš jen o symbolické zavrtění ohonem a sehnutí hlavy než o doslovnou podřízenost.

  13. Lidé podceňují význam návykových látek – neberte si partnera, který kouří, pije nebo experimentuje s drogami a je tu sebemenší riziko nějaké formy závislosti. Pokud s tím nedokáže praštit na svobodě, pod tlakem manželských a pracovních povinností to půjde ještě hůř. A nemyslete si, že je ve vašich silách někoho převychovat, pokud dotyčný sám nechce se svou závislostí něco dělat. A většinou ani tak ne.

  14. Neberte si surovce, člověka citově chudého, duševně omezeného, duševně nemocného, člověka bez kulturních zájmů a koníčků. To jsou vlastnosti, se kterými těžko dokážete něco udělat a které dříve či později přestanete tolerovat.

  15. Než si někoho vezmete, poznejte jeho rodiče a popřemýšlejte, zda byste dokázala žít v jedné rodině i s nimi a zda by podle vás takoví lidé mohli vychovat hodnotného člověka.

  16. Neberte si partnera, kterého neznáte. Když už se vám o něm nepodaří nic podstatného zjistit, navštivte s ním alespoň (před)manželskou poradnu a nechte si udělat jeho grafologický rozbor. A řadu vynikajících psychologů naleznete i mezi jasnovidci a kartářkami. A, prosím, nedávejte partnerovi inteligenční testy, ty jsou v tomto případě skoro k ničemu.

  17. Nežeňte se a nevdávejte, pokuď nejste zodpovědní. Manželství je zodpovědnost, zodpovědnost a zodpovědnost.

  18. Nežeňte se a nevdávejte, pokud nejste schopni ustupovat a dělat kompromisy; manželství je neustálý trénink ve schopnosti přistupovat na kompromisy, a ne továrna na plnění pubertálních snů.

  19. Lidé se rozcházejí a rozvádějí, protože je to zcela přirozené. Tak z toho nedělejte za každou cenu drama. Raději zavčas přispějte k budování širší rodiny či komunity, abyste v případě rozchodu nezůstali sami a abyste zůstali poblíž svého bývalého partnera, případně i dětí.

  20. Rodina často odráží i stav širších politických a společenských poměrů. Lidé, kteří myslí jen na své dobré bydlo a domácí štěstíčko a ve věcech veřejných se neangažují, jsou často překvapeni, jak jejich egoistickému snažení nezdravá společenost podráží nohy.

Darius Nosreti

Poslední články autora

AutorAlternativní vztah10:0222.1.2014 10:02:56
NULIDocela mě Vaše práce zaujala,22:1121.1.2014 22:11:15

Počet příspěvků: 2, poslední 22.1.2014 10:02:56 Zobrazuji posledních 2 příspěvků.

Darius Nosreti

Darius Nosreti

Píši o všem kromě hitparád populární hudby, nových aut a fotbalu. (Více témat viz u mne na Facebooku.)

Hledač pravdy, obdivovatel přírody, zajatec krásy a vzpružovatel pokleslé demokracie

REPUTACE AUTORA:
0,00

Seznam rubrik

Tipy autora

tento blog
všechny blogy