Jak se chránit před blbostí (III)

úterý 7. leden 2014 11:40

Není hloupý každý, kdo blbne

„Chyby jsou brány k objevům.“ James Joyce

Je to zvláštní, jak často i akademická obec všude na světě nedokáže rozlišit hypotézu od hloupého žvanění, jak často se zapomíná, že známé lze vytvořit jen z neznámého a že jen ten, kdo nedělá (a tedy ani nevymýšlí) vůbec nic, nic nepokazí.

 

"Opravdovým zdrojem poznání je omyl."

Karel Čapek

 

Českým záhadologům dominují již řadu let organizátoři, kteří neváhají při sebemenší příležitosti volat: "To je blbost, to je blbost!" Zjevně se nepoučili z historie, která jasně ukazuje, že většina převratných idejí a vynálezů byla zpočátku označena jako "blbost" a - dle dosavadních poznatků - tak také vypadala. Pro jistotu takovým škarohlídům pravidelně doporučuji používat častěji pojmu "hypotéza". Tím nic nezkazí. Navíc je třeba pro tvůrčí práci určité příznivé psychologické klima - a to voláním "Blbost!" určitě nikdo nevytvoří.

 

 „Největší chyba, kterou v životě můžete udělat, je mít pořád strach, že nějakou uděláte.“

Elbert Hubbard

 

Známé lze udělat jen z neznámého a pravdu jen z hypotézy. Kdo se neznámému vyhýbá a bojí se vyslovit cokoliv neověřeného, bude dokola vždy jen omílat staré pravdy, které už často pravdami ani nejsou.

 

Citát z knihy Richarda Feynmana: „Vaše [fyzikální] teorie není dostatečně šílená na to, aby byla pravdivá.“

 

Je to smutné, ale je to tak: téměř v každé společnosti měli šanci posunout hranice poznání jen poloviční nebo úplní šílenci. Standardní mozek antiinovační psychosociální bariéry nepřekoná. Proto si bláznů na poli vědy važme a nedokazujme jim stále, že jsou blázni. Budeme je ještě potřebovat.

 

 "Lidé, kteří jsou dost šílení na to, aby si mysleli, že dokáží změnit svět, jsou těmi, kdo jej změní."

Steve Jobs

 

Ve vědě navíc často před starými blázny mají nezadatelné právo a přednost objevovat blázni mladí a nezkušení. Zkušený vědec totiž většinou zná příliš mnoho důvodů, proč něco nemůže fungovat, že se o nic nového mnohdy ani nepokusí.

 

Jak vzniká vynález? To všichni vědí, že je něco nemožné, a pak se objeví nějaký blázen, který neví, že je to nemožné a vytvoří jej.“

Albert Einstein

 

Přiznejme si také, že objevení se nové myšlenky má často charakter zázraku. Že k ní sice směřujeme systematickou prací a přípravou, ale v konečné fázi dojde ke kvalitativnímu skoku a osvícení které jakoukoliv systematičnost popírají. Jak bychom mohli chtít od nějakého školometského tereziánským školským systémem otitulovaného suchara, aby něco vynalezl? Skutečný vědec musí být spíš věčným dítětem, výmyslníkem, fantastou, snílkem, neohroženým vojevůdcem a šamanem, než seriózním rutinérem.

 

"Zázraky se nedějí na základě přímočarého, postupného myšlení. Nelze je naplánovat. Nelze se je naučit dělat ani je přivolávat. Zázraky spontánně přicházejí do srdce, které se otevřelo, a do mysli, která se vzdala potřeby ovládat a vědět."
P. Ferrini

 

K objevu vede, pravda, více cest, ale proč předem bránit úspěchu na té nejcennější? 

 

„Trojí cestou můžeme dojíti k moudrosti: za prvé cestou přemýšlení, cestou to nejušlechtilejší; za druhé cestou napodobování, cestou to nejlehčí, a za třetí cestou zkušenosti, cestou to nejtěžší.“
Konfucius

 

Štěstí jistě přeje připraveným a trpělivým, ale vědomostmi nabušený šprťák bez nadhledu a fantazie málokdy něco pořádného objeví.

 

"Klíčem ke správnému rozhodování nejsou znalosti. Je jím pochopení souvislostí. Ve znalostech se topíme, ale rozumíme máločemu."
Malcolm Gladwell

 

Takže bych našim doktorům věd občas doporučoval méně sebevědomí a více pochybností. Přílišné sebevědomí může být cestou k neúspěchu a stagnaci.

 

"Žijeme ve zvláštních časech, kdy mladí i staří jsou vzděláváni ve lži a ten, který se odváží říkat pravdu, je nazýván šílencem." Platón

 

„Hlupák má před vzdělaným člověkem velkou výhodu - je sám se sebou vždy spokojený.“
Napoleon Bonaparte

 

"Celý problém světa spočívá v tom, že blázni a fanatici jsou si vždy tak jisti sami sebou a moudřejší lidé jsou vždy tak plni pochybností."

Bertrand Russell

 

A tak se snadno může stát, že časem zjistíme, že ve skutečnosti při cestě za poznáním byli ti zdánliví blázni nositeli světla, zatímco ti, co se chovali zdánlivě nejvědečtěji, byli skutečnými tmáři a neproduktivními blázny; že školské pravdy časem zkostnatěly a místo, aby nám pomáhaly svět poznávat, začínají poznání bránit.

 

 

 

Darius Nosreti

Poslední články autora

Jaromír ChalupskýNeuvěřitelně pravdivý článek08:5124.3.2014 8:51:11

Počet příspěvků: 1, poslední 24.3.2014 8:51:11 Zobrazuji posledních 1 příspěvků.

Darius Nosreti

Darius Nosreti

Píši o všem kromě hitparád populární hudby, nových aut a fotbalu. (Více témat viz u mne na Facebooku.)

Hledač pravdy, obdivovatel přírody, zajatec krásy a vzpružovatel pokleslé demokracie

REPUTACE AUTORA:
0,00

Seznam rubrik

Tipy autora

tento blog
všechny blogy