Nesli čápi smrt?

neděle 16. říjen 2011 16:50

Už víc vědců a záhadologů si všimlo, že "černá smrt" se ve středověku šířila leteckou rychostí. Možná vysvětlení se ovšem liší.

Již v roce 2001 vzbudilo rozruch tvrzení britských vědců Susan Scottové a Christophera Duncana z University of Liverpool, kteří v knize Biology of Plague nabízejí nové a poněkud znepokojivé vysvětlení dávné pohromy:

"Oba vědci tvrdí, že černá smrt a dýmějový mor jsou dvě různé choroby. Jejich argumenty shrnul v listopadu 2001 časopis New Scientist. Dýmějový mor se šíří hlavně prostřednictvím hlodavců a blech. Středověká epidemie měla tedy vznikat podle následujícího schématu: Blecha se napije krysí krve, s níž do jejího těla pronikne zmíněná bakterie. Ta se množí v žaludku parazita a po čase trávicí trakt zablokuje. Blecha, šílená hlady, ze všech sil "kouše" a saje. Přitom může nakazit spoustu jiných krys, ale také lidí. Podle Scottové a Duncana však černá smrt prolétla kontinentem příliš rychle na to, aby ji mohla šířit tato nevědomá aliance blech a krys. Nemoc překročila Alpy a hnala se do severní Evropy za teplot, při nichž jsou blechy vyřazeny ze hry. Cestovala rychleji, než se může pohybovat jakákoliv krysa. "Na Islandu žádné krysy nebyly, zato černá smrt ano," řekl Duncan časopisu New Scientist. Dýmějový mor se naproti tomu šíří pomalu. Když v roce 1899 pronikl do jižní Afriky, plížil se krajem rychlostí pouhých 20 kilometrů za rok - a to mu ještě pomáhala železnice." (Lidové noviny - www.lidovky.cz -  12. 01. 2002 )

Nejnovější výzkumy ale umožnily rekonstruovat důležitou část DNA bakterie získané ze zubu středověké oběti a tím posílit důkazy, že šlo skutečně o bakteriální infekci. (http://www.novinky.cz/veda-skoly/247292-vedci-zrekonstruovali-cast-dna-bakterie-stredovekeho-moru.html

Je třeba zvážit, zda neexistuje prozaičtější vysvětlení než vražedný virus, i když virová teorie vypadá velmi přesvědčivě. Například, že morové blechy šíří ptáci. To by bylo překvapivě jednoduché vyřešení rébusu, proč dostala ve středověku morová epidemie křídla. Myslím, že jedním z klíčů řešení je právě výraz "blecha šílená hlady". Taková blecha snadno zapomene na slušné vychování a místo, aby se ve shodě s teorií držela jen krys, potkanů a některých dalších hlodavců, přeskočí i na člověka. Sám jsem si dříve závažného faktu, že morová blecha není vlastně lidskou blechou a že člověka napadá jen druhotně (zcela náhodně nebo za mimořádných podmínek) nevšimnul. Ale jestliže napadá druhotně člověka, proč by nemohla za podobných podmínek napadnout i jiného teplokrevného živočicha? A proč ne třeba ptáka? Tuto kacířskou otázku jsem nosil pár let v nějakém spodním šuplíku paměti. Až do doby, než jsem shlédnul dva zajímavé televizní dokumenty.

Byl to jednak film mapující původ a průběh morových epidemií, jednak film mapující trasy čápů (vypuštěných po léčbě) s pomocí vysílaček.
V prvním dokumentu tvrdili, že mor má původ v poušti Gobi, odkud se po obchodních cestách šířil do Evropy a Asie.

V druhém dokumentu jsem zaregistroval, že také některé trasy čápů vedou přes Gobi.

Čápi se dostávají do kontaktu s malými hraboši - a také s lidmi. Někdy sídlí i na střechách a komínech lidmi užívaných budov. Putují v hejnech, takže může být snadno nakaženo mnoho čapích jedinců najednou. To by vysvětlovalo raketové šíření černé smrti ve středověku ještě snáze než teorie viru.

"Scottová s Duncanem z pohřebních záznamů vyčetli, že ve Francii propukala nemoc doslova každý rok. Jednou za několik let se pak vydávala na zničující pouť kontinentem. Aby yersinia mohla něco takového dokázat, musela by podle obou vědců žít v Evropě populace hlodavců odolných proti této bakterii. Jenže nežila; krysa obecná, která znepříjemňovala našim předkům život, yersinii podléhá - stejně jako jiní evropští hlodavci." (Tamtéž)

"Na Islandu žádné krysy nebyly, zato černá smrt ano," řekl Duncan časopisu New Scientist. Ale ptáci na Islandu nepochybně jsou.

Takže můžeme uvažovat nejen o přítomnosti odlišného patogenu, ale i odlišného vektoru. Právě pravidelné ptačí stěhování může stát u kořene pravidelného každoročního propukání epidemie. Byl hlavním vektorem nějaký konkrétní ptačí druh nebo byl vzorec šíření moru a morových blech složitější?

Jedno je jisté - ani zjištění "hlavního viníka" nebude zjištěním "jediného viníka". Blechy a hlodavci byly rozšířenější než dnes a také úroveň hygieny byla ve středověku nižší. I rostoucí pohyblivost a kontakty středověké populace díky kupeckým cestám, válkám, postupnému osvobozování poddaných či novému životnímu způsobu měšťanů a šlechty mohly mít svůj vliv.

 

Darius Nosreti

Poslední články autora

Darius Nosreti

Darius Nosreti

Píši o všem kromě hitparád populární hudby, nových aut a fotbalu. (Více témat viz u mne na Facebooku.)

Hledač pravdy, obdivovatel přírody, zajatec krásy a vzpružovatel pokleslé demokracie

REPUTACE AUTORA:
0,00

Tipy autora