Domy k přírodě, přírodu k domům

úterý 28. červen 2011 04:50

Stavějme domy tak, aby se od nich příroda nenacházela dál než 10 minut chůze.

Přišlo léto a na Facebooku se to hemží ženskými květinovými pozdravy - ženy - alespoň v duchu - již zalétávají někam do přírody, na květinové stráně a paloučky, blíž k voňavým lesům a loukám. Kdo jiný než ženy by měl cítit, jak moc v městském, ale mnohdy i venkovském prostředí chybí panenská, voňavá příroda. Pokud se ale příroda nenachází alespoň 10 minut chůze od bydliště, tak pro rodinu příliš neexistuje, nejvýš jednou, dvakrát týdně jako cíl vycházek a výletů. Tomuto statisticky zjištěnému faktu ale struktura lidských sídel moc neodpovídá. Navíc nelze jen neustále pronikat s výstavbou do přírody, je třeba zejména přírodu přivádět zpátky k našim sídlům - městům a vesnicím. Jako ideální strukturu výstavby vidím 6-úhelníkovou síť, kde každá buňka má v průměru 2 kilometry a střídají se buňky zastavěné, buňky zěmědělské a zahradní a buňky přírodní, přičemž přírodní buňka by měla alespoň na dvou stranách souviset s další přírodní buňkou pro zachování biologické integrity a prostupnosti. Kolem domů v našich obcích vidíme spoustu voňavých, krásných rostlin, ale jde většinou o nepůvodní druhy a jejich vazby na místní rostliny a živočichy nejsou úplné (nicméně např. včely a motýli jsou většinou spokojení). Měli bychom meze, okraje lesů a polí systematicky (znovu)zabydlovat původními druhy a i na kraji zahrady mít vždy nějaké připomenutí místní přírody. Vybrané druhy by měly vždy přibližně odpovídat nějakému vybranému biotopu.

Uvádím alespoň malý příklad podrostu jedlobukového lesa, který působí velmi dekorativně, přestože je domácí a přírodní: Udatna, měsíčnice, lýkovec, hloh, lilie zlatohlavá, arnika, starček Fuchsův, zlatobýl, kalina, habr, brslen, bledule, sněženka, fialka, mařinka; u potoka a jezírka (na vlhčích místech) česnek medvědí, karbinec, vachta, kostival, různé druhy vrb; na slunná místa divizny, oman, šalvěj, mátu, mateřídoušku, různé slezovité rostliny, řebříček, třezalku aj. Ne vždy je nutné přesně dodržovat skladbu původních druhů, např. naši domácí šípkovou růži můžeme zkombinovat s některými velkoplodými (užitkovými) druhy, přírodní ostružiny a maliny můžeme doplnit o odrůdy šlechtěné.

Chemizace a mechanizace zemědělství ničí i přírodu kolem polí, a tak i na beztoho redukovaných mezích a pásech zeleně kolem cesty, polí či lesa vidíme mnohdy jen pýr, kopřivy a pár druhů bodláků. Situaci zhoršují i zavlečené invazivní druhy. I proto je nutné tyto pásy bylin a křovin chránit a kultivovat cíleně. Každý člověk by měl mít "svůj" kousek přírody, o který bude trochu pečovat. Je nutné chránit i zmíněnou návaznost zeleně, asvaltové cesty nemusí vést úplně všude a i ve městě je dobré zahrady v bloku domů nechat propojené s místním parkem či lesem a nezastavět blok zcela souvisle.

V Číně jdou stavět zelené město - město s omezeným provozem automobilů. Město je koncipováno tak, aby skoro nikdo v městě automobil nepotřeboval. Je mi to líto, že jsme s takovým projektem nepřišli jako první. Asi už nevěříme, že by mohl svět vypadat lépe.

Darius Nosreti

Poslední články autora

IDIOTKde je život.......tam je život10:5110.7.2011 10:51:44

Počet příspěvků: 1, poslední 10.7.2011 10:51:44 Zobrazuji posledních 1 příspěvků.

Darius Nosreti

Darius Nosreti

Píši o všem kromě hitparád populární hudby, nových aut a fotbalu. (Více témat viz u mne na Facebooku.)

Hledač pravdy, obdivovatel přírody, zajatec krásy a vzpružovatel pokleslé demokracie

REPUTACE AUTORA:
0,00

Seznam rubrik

Tipy autora

tento blog
všechny blogy